Oldřich Daněk
Kulhavý mezek aneb výbuch na jičínském zámku
DS bratří Mrštíků, Boleradice
Pondělí, 27. září 2021, 16:00
Zikmund Smiřický ze Smiřic byl ve své době jeden z nejbohatších lidí království. Svou starší dceru Elišku Kateřinu dal 1606 uvěznit na hradě Kumburk, protože udržovala milostné styky s panským kovářem. Proto se po jeho smrti stala dědičkou majetku její mladší sestra Markéta Saloména provdaná za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka. Objevil se ale Jindřich Ota z Vartemberka, zvaný Kulhavý, a jedné
noci roku 1619 ji z vězení unesl a oženil se s ní. S pomocí jeho vojáků byla Eliška Kateřina uvedena do jičínského zámku a Jindřich Ota vznesl nárok na část panství Smiřických. Když 1. února 1620 sepisovala komise v jičínském zámku inventář majetku, došlo k výbuchu, při kterém zahynulo celkem 41 osob včetně Elišky Kateřiny. O tom, jak k výbuchu došlo, nejsou spolehlivé zprávy, protože všichni svědkové při něm zahynuli, ale ve většině zpráv se vina přičítala Elišce Kateřině. Po této události byl Jindřich Ota uvězněn a Markéta Saloména zůstala dědičkou celého majetku. Jindřich Ota z vězení uprchl a v roce 1625 byl svými poddanými zabit.
Právě tuto historickou událost použil Oldřich Daněk po svém. Rozebírá vztahy mezi kočovnými herci, jak se navzájem přesvědčují a doplňují, a hledá jejich prostřednictvím, proč vlastně jičínský zámek vyletěl do povětří.
Úprava a režie: Jiří Brabec
Světla, zvuk: Michal Jirgala, Pavel Hrabec
Návrh scény: Nikola Korábová
Realizace scény: Miroslav Vašíček, Pavel Sedláček, Olin Víteček
Kostýmy: Štepánka Veselá
Nápověda: Eva Charvátová, Alena Petláková
Jakub Grundle, principál: Zbyněk Háder nebo Ondřej Buchta j.h.
Markéta, děvečka od krav: Jana Jirgalová nebo Katka Andrejsová j.h.
Vambera, dědek: Jan Koráb nebo Jiří Hlávka j.h.
Kořeny divadla v Boleradicích sahají do konce devatenáctého století. Novodobou historii počítáme asi od roku 1980, kdy začal divadelní soubor pracovat v obdobném složení jako dnes. Během let se dostavily úspěchy v podobě účastí na okresních, krajských, ale také národních přehlídkách (Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou, Popelka Rakovník, Jiráskův Hronov).
V současnosti má divadelní spolek v Boleradicích 60 členů, z nichž se většina zapojuje do práce spolku, která nespočívá pouze v inscenování her. Divadelní soubor má velkou výhodu v tom, že může působit v budově krásného divadla, jehož majitelem je Jednota Orel Boleradice.
Režie Kulhavého mezka se ujal Jiří Brabec. Jeho herecké začátky jsou spjaty s brněnským divadlem Svatoboj. V letech 1980-1988 působil profesionálně ve zpěvohře Státního divadla v Brně. V roce 2011 ho diváci mohli poprvé vidět na jevišti boleradického divadla ve hře Robin zbojník, kterou také režíroval. Od tohoto roku pravidelně dojíždí do Boleradic z Brna, aby si zde zahrál divadlo. Ztvárnil role v divadelních hrách Revizor, Noc pastýřů, Zapeklitá komedie, Divá Bára, Jízlivý glosátor. V jeho režii vznikla naposled inscenace komedie Jezinky a bezinky.