Recenze: Milan Schejbal
DS Klicpera, Sadská
Není důvod umírat, aneb jak nepsat a nehrát hru
Divadelní spolek Klicpera Sadská přijel na KDP 2024 se hrou údajně oceňovaného amerického autora Michaela A. „Sashy“ Millera Není důvod umírat. Text hry, respektive Marií Hamerovou do češtiny přeložený originál hry, však jeví znaky nepříliš důsledné práce dramatika, kterého sice políbila múza a on dostal nosný nápad, nicméně stejně nevěděl, co s ním udělat. A zůstal spíše u nerozvinuté anekdoty.
Režisér Jan Pleskač svým režijním uchopení jen dále podtrhuje nedostatky předlohy. Představení naštěstí nebylo příliš dlouhé, ale po úvodních čtyřiceti minutách, v jejichž průběhu se téměř nic nedělo a valná část publika jevila tendenci ke spánku, zazněl výstřel, který skutečné spáče probudil. Mohla by se však probudit i režie a začít důsledně pracovat s přece jen jakž takž existujícím potenciálem pro žánr hry ve hře, chcete-li detektivky v detektivce. To by však vyžadovalo dramaturgicky vyložit postavy a určit každé z nich úkol, který je zapotřebí v inscenaci plnit.
Do příběhu spisovatele Tomáše, dlouho marně čekajícího na spásný tvůrčí nápad, vepsal autor spisovatelovu ženu Kláru, jejího milence, Tomášova kamaráda Alberta, a sousedku z domu, mladou ženu Ninu Kaplanovou. V představení diváci sledovali v podstatě téměř odříkávaný text jak u představitelky Kláry Marie Hamwerové, tak u obou mužů, u Štěpána Desenského (Albert) a Jana Nováka (Tomáš). Co se Niny Kaplanové v podání Zuzany Babecové týká, není vůbec jasné, jestli jde o postavu ze hry ve hře, nebo o reálnou sousedku spisovatele.
V dobré detektivce jsou od začátku hledané odpovědi na otázky postupně nalézány. Tady otazníky spíše zůstávají, ba dokonce se v průběhu dále množí. Zmatený divák se ptá: Ví Tomáš o tom, že ho žena podvádí, nebo to neví? Jsou milenci přesvědčení, že byli prozrazení, a tedy je čeká jistá smrt? A jak je to s tou sousedkou, se kterou si Tomáš očividně stále více rozumí?
O herectví jako takovém je zde také problém mluvit. V originálním textu je na začátku zmínka o tom, že Klára se snaží svádět manžela. Až na dvojí Klářino přehození nohy přes nohu vleže na lenošce se ovšem žádné svádění neděje. Marie Hamerová v případě Kláry by však mohla mít velkou hereckou příležitost: odehrát roli ženy, jejíž muž ví, že je mu nevěrná, a teď se blíží okamžik jeho trestu za nevěru – její smrt. Tito tři zmínění představitelé však buď nevědí, co mají hrát, nebo to, co mají odehrát, je nad jejich síly.
Nina Kaplanová v podání Zuzany Babecové se od ostatních postav poněkud odlišuje živostí a chutí, se kterou se pohybuje po jevišti. Je to však spíše prozrazování osobního naturelu herečky než odevzdávání vyžadované role.
Kostýmy zejména ženským představitelkám práci spíše komplikují.
Komedie Není důvod umírat by nakonec mohla být hereckou lahůdkou. Z důvodů výše popsaných však bohužel nebyla.
