Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obsah stránky

Ernst Bryl, Katarzyna Gärtner - Malované na skle - Bodlák, Bernacké ochotnické divadlo Bernartice

Malované na skle je nejslavnější polský muzikál o nejslavnějším slovenském zbojníkovi (v použitém Nohavicově překladu převedeno z Jánošíka na pro Valašsko přijatelnějšího Janíka). Svými tématy se dotýká předkřesťanských slovanských tradic, zkoumá fenomén lidového hrdiny stojícího mimo platný zákon, romantické individuality zbojníka. Přivádí na scénu postavy a některé postupy barokního lidového divadla, zejména Anděla, Ďábla a Smrt. Je silně metaforický, lyrický, založený na archetypálních dramatických situacích. A to hlavní: vznikl v Polsku sedmdesátých let dvacátého století, v době, kdy v Československu zuřila tuhá normalizace, a přitom přímočaře a nepokrytě pojednává o svobodě všeho druhu od erotické až po politickou a obecně společenskou (včetně svobody ve filozofickém slova smyslu). V zemích Koruny české je – snad právě proto – tento muzikál velmi populární a namnoze jej uvádějí i pěvecky lépe disponovaná činoherní divadla včetně souborů amatérských. Spolu s Baladou pro banditu a opusem Cikáni jdou do nebe patří k nejvýraznějším muzikálovým výbojům na území bývalého východního bloku. 
 
Světová premiéra hry polských autorů, básníka a dramatika Ernesta Brylla a hudební skladatelky Katarzyny Gärtnerové, proběhla v roce 1970 ve varšavském Polském divadle. Česká premiéra na sebe nenechala dlouho čekat, odehrála se v roce 1972 v Brně. Slavná inscenace Městských divadel pražských, v níž excelovali mimo jiné Boris Rösner, Viktor Preiss nebo Václav Postránecký, ji následovala roku 1976. Naproti tomu na Nové scéně v Bratislavě se hrál předmětný muzikál už od října 1974 a – považte – nepřetržitě až do roku 2004, celkem 650x, v hlavní roli s Michalem Dočolomanským. Lví podíl na těchto úspěších má osobitá hudební kompozice v jazzrockovém stylu. 
 
Hudební složka je i nejsilnějším prvkem inscenace divadla Bodlák. Inscenátoři šli cestou reprodukované hudby, přičemž si ovšem pořídili pro potřeby inscenace vlastní původní hudební nahrávku. Vznikla pod vedením Bohumila Volka a je velmi kvalitní, působivá (ach, ty smyčce!), dynamická. Zcela mimořádné je pak hudební nastudování jednotlivých partů se sólisty i se sbory (takhle čistý mužský sbor se vidí/slyší na divadle skutečně jen zřídka!). Písně tvoří páteř inscenace, jejich melodie v citlivé a efektní hlasové intepretaci nesou patřičné emoce a jsou alfou a omegou strhující atmosféry tohoto svébytného scénického tvaru. 
 
Proč svébytného? Protože jde více o kostýmovaný koncert podmalovaný obrázky, o jakési scénické leporelo, nežli o hudebně dramatický celek. K příslovečnému divadlu, které v duchu Osolsoběho hesla „mluví, zpívá a tančí“, má však inscenace zatraceně daleko. Všechno, co se na jevišti událo, sloužilo k ilustraci toho, o čem se právě zpívalo. Jevištní akce byla nadmíru popisná. Přitom právě muzikál Malované na skle dává tvůrcům značný prostor k jevištním metaforám a práci se symboly. Ať už v choreografii, v herecké akci nebo v práci se scénografickými prvky. 
 
Malované na skle je zapeklité svou složitou dramatickou strukturou. Na oko jde o vypravování o starých dobrých časech zašlé zbojnické slávy. Ve skutečnosti jde však o navýsost dramatickou disputaci zbojnické otázky. Libreto je plné dramatických situací, ve kterých se řeší tyto rozpory a konflikty: souboj (tragikomický) Anděla a Ďábla o Janíkovu duši; duel ženského a mužského principu (ženy: zanech zbojničení, neohrožuj rodinný krb x muži: hurá na zboj!), konfrontace úhlů pohledu zbojníků na straně jedné a četníků na straně druhé (slovy Daniely Fischerové: vlk je svobodný, zatímco pes chčije na zamčený vrata zevnitř; kočičí nebe vypadá stejně jako myší peklo)… Posledním z celé řady konfliktních principů Malovaného na skle je vnitřní dynamika mezi postavou Vypravěče (který se snaží příběh valit kupředu) a Dovypravěče (který ho neustále narušuje, komentuje, dovypravuje po svém). Všechny tyhle principy se mají protínat v ostře vystavěných dramatických situacích, při kterých všechny postavy do jedné vedou tvrdý neústupný boj o vyznění postavy Janíka. Mimo jejich pinožení stojí akorát Smrt, ta královna archetypů lidového divadla. Čeká v klidu a nad věcí na svůj závěrečný duel s Janíkem, během kterého hrdina dojde k tak katarznímu okamžiku, jakým je smíření se se smrtí. S tím, že je mu putna, kam po smrti zamíří, jestli do nebe nebo do pekla…
 
Inscenátoři všechna tato témata podvědomě tuší a toto tušení vtělují do svého pěveckého projevu. Režijní řešení dramatických situací je však insitní. Situace nejsou dostatečně scénicky artikulovány. Dramatické postavy jsou vzájemně zaměnitelné a jejich motivace k jednání jsou mlhavé. 
 
Za vyloženou chybu lze považovat závěrečné vyznění inscenace, připomínající všeobjímající celospolečenské smíření se smrtí jako principem. Text Malovaného na skle je přitom od své nejbytostnější podstaty pravým opakem – oslavou života a boje o život. 
 
O problémech situační výstavby a dramaturgického výkladu by se dalo psát asi dlouho. Přesto zůstane nespornou skutečností, že jde o ukázku mimořádně vyspělé hudební (včetně pěvecké) složky v hudebně dramatickém útvaru na poli amatérského divadla. Škoda jen těch mikroportů. V kombinaci s reprodukovanou hudbou nejsou nezbytné a významně oslabují konkrétní dramatické jednání postav. Zvlášť, pokud se nevypínají ani na činoherní pasáže.

Luděk Horký
Vyšlo ve Větrníku č. 9
21. 10. 2017

Další články v rubrice:

Georges Feydeau - Brouk v hlavě - Dobřichovická divadelní společnost Dobřichovice, 20. 10. 2017
Robin Hawdon - Úžasná svatba - DS Vojan Desná - Mladá haluz, 19. 10. 2017
Na motivy Boženy Němcové - Čert a Káča - divadlo Malvína při Zmatkaři Dobronín, 18. 10. 2017
Shelagh Stephenson - Vzpomínky na vodě - Zmatkaři Dobronín, 18. 10. 2017
Stanislava Kočvarová - Ženské nebe - ŽAS - Ženský amatérský spolek Homole, 17. 10. 2017
Vít Lichtenberg, Kateřina Pokorná - Krysí dům - Voživot Mladá Vožice, 16. 10. 2017
Robert Thomas - Turecká kavárna - DS Zdobničan Vamberk, 15. 10. 2017
David Tristram - Opačné pohlaví - Divadlo Pod zámkem při TJ Sokol Kyjovice, 14. 10. 2017

Další články autora:

Na motivy Boženy Němcové - Čert a Káča - divadlo Malvína při Zmatkaři Dobronín, 18. 10. 2017
Vít Lichtenberg, Kateřina Pokorná - Krysí dům - Voživot Mladá Vožice, 16. 10. 2017

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2017