Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 

Obsah stránky

Václav Bárta - Prach a broky - Morkovští ochotníci, o.s. Morkovice

Václav Bárta je pro dnešní generaci dramatik tak trochu tajemný. Soudě podle toho, jak často byl vydáván (vydání se opakovala) a jak jsou sešitky s jeho hrami ohmatané, byl často na repertoáru divadel. Šlo ale pravděpodobně o divadla amatérská, protože inscenace profesionálních divadelníků se do divadelní historie nezapsala. Narodil se roku 1889 a většinu svých her napsal ve 30. a 40. letech. Soudě podle toho, že drtivá část jsou veselohry z vesnického prostředí, musel ho nejen znát , ale současně i mít rád.

„Myslivecká taškařice“ Prach a brodky připomíná operetní libreto – ovšem bez hudebních vstupů. Bárta si nedělal starosti s tématem. Napsal banální, naivní příběh s ostře vykreslenými postavami, které umožňují uplatnit svůj komediální potenciál ve výrazných situacích. Tam, kde byl s logikou v koncích, nastupuje náhoda tak trochu přitažená za vlasy. Morkovští ochotníci projevili značnou vynalézavost, když si na zapomenutého Václava Bártu vzpomněli. A jak je jedině možné, text nevzali vážně, ale pro obveselení sebe i diváků. Pobavili hodně odvážnými situacemi, které se záměrem autora nemají nic společného (milostné dovádění Slávky a Vrbského za dveřmi myslivny).  Problém spočívá v tom, že víceméně kolektivní režie (Přecechtěl, Škrabal a všichni ostatní) nesjednotila herecké výkony. Co je společným jmenovatelem je jejich sytá barva. Humor ale funguje především tam, kde se nadsázka spojuje s hravostí a roztomilostí (J. Brablík jako Dlabola). Herec by neměl hrát pouze základní pocit, ale proměnu nálady, měl by reagovat na svého partnera a vývoj situace. To se nejlépe daří Blažkovi a Jaškové v mladokomické dvojici. Oscilaci mezi lyrikou a komediálností se daří naplnit i Křičkovi v postavě Vrbského a P. Žákové v roli Slávky. Za úvahu stojí, jestli by Petra Žáková neměla v začátku u Slávky posílit intelektuální nadhled nad situací. U ostatních postav by se mohla zvýraznit proměna nálady podle konkrétní proměny situace. Čím ostřejší střihy, tím lépe. Do nadsázky by měl být veden i zvuk – zpěv ptáků je svou podkresovou nevýrazností spíš rušivým elementem. Ale existuje přece i troubení jelena nebo ťukání datla….

Groteskní výtvarná složka inscenace (zejména paruky) odpovídá záměru inscenátorů a pomáhá i v kresbě postav.

Máša Caltová
Vyšlo ve Větrníku č. -10
14. 10. 2011

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2021