Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 2021 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 

Obsah stránky

Simon Williams - Polib tetičku - DS Krakonoš, Vysoké nad Jizerou

Letošní reprezentaci místního divadelního spolku - s hostující Marcelou Kollertovou z Červeného Kostelce a vysockou Lucií Vodseďálkovou, která však není „krakonošačkou“, ale pouze proto, že není členkou souboru - tvořili kromě techniky pánové Pošepný a Líbal. Dnes velmi populární anglickou komedii, hranou řadou ochotnických souborů, nastudoval (jak psáno v programu) profesionál, o scénografii bylo rovněž takto postaráno. Hlavní aktér, Jiří Pošepný, si noistalgicky zavzpomínal na svou někdejší báječnou Charleyovu tetu. Lidi se bavili, řvali smíchy...

Samozřejmě - díky poměrně vtipnému textu. Simon Williams sice není Neil Simon, ale jeho text dává příležitost, a to jak hereckou, tak veskrze divadelní. O co jde: aby nebyl odhalen skutečný autor románu o nějž se zajímá bigotně feministická redakce, která odmítá autory-muže, jsou postavy hry vystaveny řešení množství problémů a nedorozumnění. Neschází břitké dialogy a vtipné glosy, a to v žánru situační frašky těžící námět z poměrně jednoduché anekdoty. Neschází témata z oblasti genderové i milostné. Jestli bývá tento žánr postaven i na břitkém slovním humoru, pak lze říci, že v případě vysocké inscenace zůstalo pouze při něm. A to navíc pouze zčásti. Situace, v níž se postavy nacházejí, jakoby nebyly, nevršily se z nutného jednání, ale pouze tím nejnutnějším přijde-odejde (a mezi tím rétorika). Přitom víme, že všichni zúčastnění jsou velmi dobří herci, že i v této inscenaci hrají s nasazením a energií. Přesto se jejich aktivita míjí s účinkem. Jakoby jim scházela výbava pro komediální nadsázku, jakoby scházela schopnost proměny, která je uvěřitelná a nikoliv strojená, která vychází z logického hodnocení vlastního postavení a ze situací, v nichž se nacházejí. Že nic nemůže být jenom jako. Proto se i zdá, že se v této inscenaci perou různorodé herecké výkony, od civilnějšího realistického (Kollertová) až po fraškovité až groteskní, a že to prostě nefunguje. A také jakoby herci dokonce nejednali spolu či proti sobě, ale jen vedle sebe (dlouhé dialogy téměř bez změny aranžmá a bez náznaku motivace k jednání). Takže - byť se publikum dobře bavilo, byť reagovalo na každý „fór“ a vtipnou narážku či bonmot (a spoustu z nich ještě herci zahlušili), na žánr situační komedie Vysočtí v tomto případě nedosáhli. Nepomohla jim v tom, bohužel, ani režie, ani scénografie.

Alexandr Gregar
Vyšlo ve Větrníku č. -9
15. 10. 2008

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2021