Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 

Obsah stránky

Jaromír Břehový - Sborovna - DS Žlutičan, Žlutice

Břehového znamenitý text je černou komedií s groteskními či absurdními rysy. Je obrazem jistého typu školy, vedení, učitelů, studentů i vlivů, které chod školy určují. Dramatické situace se dějí většinou mimo scénu, ale bezprostředně zasahují do života části pedagogů, komunikujících v jakési pobočné sborovně. A zde se projevují jejich charaktery, jednání i způsob myšlení.

Břehový umí psát výborné komediální dialogy a navíc postavy v komediální nadsázce výrazně charakterizuje. Od jisté naivity a víry, že něco půjde změnit, přes mimořádnou agresivitu a tupost až k jisté životní rezignaci a obtížnému hledání východisek. Drobná témata nabývají na významu a vytvářejí komediálně provázanou linii od marasmu až k jisté naději, kdy se původně obě strany konfliktu spojí v jisté lidské účasti proti vyšší aroganci a nezměrné tuposti. Ovšem nebezpečí stále zůstává.

Komedie není obrazem celé společnosti a nebo celého školství. Ale zcela jistě je dobrým obrazem určitého způsobu myšlení a jednání, které je součástí společenského vědomí a může se odehrávat kdykoliv a kdekoliv. Inscenace přináší do hlediště bouřlivý smích, herci hrají výraznými, sytými prostředky a umí skvěle pointovat, a tak velmi přesně tlumočit komediální rovinu autorova textu. V závěru logicky přichází jisté zmrazení, protože vlastní finále není nijak povzbuzující. Škola je uzavřený systém, na kterém se podílí nejen vedení, studenti, ať jsou, jací jsou, ale i učitelé (o nichž je tato hra především), kteří tímto systémem trpí, ale zároveň ho svým jednáním spoluvytvářejí. Existencionální situace, kterou každý řeší svým individuálním jednáním jako reakcí na vnější podněty. Absurditou trpím a zároveň ji vytvářím.

A tady snad by bylo na místě tyto drobné situace, reakce na okolnosti, dějová fakta řešit bohatším hereckým jednáním. O něco víc kromě skvělé řady hlášek vnímat, že tyto mohou mít komediální ohlas, avšak zároveň nejsou připravené, ale rodí se na místě jako způsob vyrovnání se se světem a jako možnost zachovat si odstup a zbytek zdravého rozumu. Patrně by to neznamenalo menší komediální účin, ale posílilo by to jistou hořkou ironii a vícevrstevnatost, která Břehového tvorbu jako nedílná součást provází.

František Laurin
Vyšlo ve Větrníku č. -1
12. 10. 2008

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2017