Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obsah stránky

Skopci na porážku aneb Lásky plné rošády - Mrsťa Prsťa Kouřim

Nad předlohou jsem si trochu zoufal: Co je to za tvar? Kusé dialogy a režijní poznámky typu "(během pantomimy jí to všecko poví)" nebo "(taneční scéna pátrajících policistů)". Prostě cosi, co se vymyká jistému standardu, navíc dialogy plytké, s pointami nevýraznými...

A najednou se stalo odpolední představení souboru Mrsťa Prsťa z Kouřimi báječnou zábavou. Inscenace hýřila nejrůznějšími divadelními žánry (hrálo se chvíli činoherně, chvíli tanečně, pantomimicky i na pohybové improvizace došlo), soubor prostě není v zajetí klasického divadla, ale pokračuje, alespoň podle slov jeho hlavního šamana Martina Drahovzala, v principech práce osvojovaných již před lety, kdy současní herci souboru byli členy jeho dětského studia. Dospěli, zkrásněli jistě, věnují se nejen divadlu, ale také tanci - a umí spolu komunikovat, na jevišti jsou vesměs suverénní a pravdiví, je na ně radost pohledět.

Martin Drahovzal nabídl svému stádečku dvě povídky z Dahlových Milostných rošád, příběhů s překvapivým koncem, první z nich na téměř detektivní téma, druhou jakoby z Dekameronu. V prvním příběhu soubor opustil zdlouhavou expozici vztahu Marge a manžela Jacka. Ten po ilustrativní pantomimě dostal ihned do palice a mohlo se vyšetřovat, ironicky, parodicky, sekvencemi typu televizní Policie New York. Bláznivými honičkami policajtů, jako vystřiženými z Chaplinových grotesek, jsme se dostali k sežrání vražedné zbraně, pohaně policajtů a radosti manželky nad dokonalým přelstěním mužů zákona. Skvělé gagy, báječná muzika, vesměs přesné pointy.

Druhá část, báječně propojená "akční" přestavbou, nabídla více činohry, více dialogického jednání a samozřejmě v duchu souboru i řadu brilantních tanečně-pohybových kreací - půvabné scény milostných hrátek nepravých manželů, sitcomové situace na večírcích a v barech... Někdy se trochu vytratilo tempo, některé dialogy by bylo ještě třeba provětrat tužkou ve prospěch tanečně-pantomimického vyjádření, stejně jako by stála za zamyšlení účelnost scény, která vede ke zbytečně dlouhým přestavbám. Ale to není tak důležité. Představení spředené z recese, nadsázky, ironie i sebeironie, představení, v němž fungoval celý soubor velmi pěkně, prostě, co chtít víc?

Alexandr Gregar
Vyšlo ve Větrníku č. 8
19. 10. 2007

Další články v rubrice:

Ray Cooney - 1 + 1 = 3 - ŠAMU Štítina, 20. 10. 2018
Ray Cooney - Rodina je základ státu - DS J. K. Tyl Meziměstí, 19. 10. 2018
Pam Valentine - Mezi nebem a zemí - Divadlo Prkno Veverská bítýška, 18. 10. 2018
Miro Gavan - Ženy v ringu aneb Vše o ženách - Divadlo Stodola Jiříkovice, 17. 10. 2018
Doveda - Český děják - Doveda Sloupnice, 16. 10. 2018
Anton Pavlovič Čechov - Můj strýček, Jeho Excelence - Divadelní spolek Scéna Libochovice, 15. 10. 2018
Bedřich Smetana: The Greatest Hits - DS Krakonoš Vysoké nad Jizerou, 14. 10. 2018

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2018