Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 

Obsah stránky

Na správné adrese - DS Městečko Trnávka

Divadelní soubor Městečko Trnávka uvedl komedii Marca Camolettiho (1923 - 2003), narozeného ve švýcarské Ženevě, který ale prožil většinu svého života v Paříži a uměleckou krví je také nejblíže francouzské pikantní hravé mentalitě. Původně se věnoval malířství, ale když mu obchodník s obrazy ukradl všechna jeho díla, obrátil se k povolání, kterým se proslavil už jeho dědeček, k povolání dramatika. Začal psát na konci padesátých let. Byl inscenován v pětapadesáti zemích a jenom v Paříži dosáhlo osmnáct jeho her asi dvou tisíc představení. On sám se hrdě označuje za autora bulvárních komedií. Inscenoval je ve vlastním divadle a ve vlastní režii. V jeho hrách nejde ani o společenskokritické soudy, ani o sondy do lidských osudů. Cílem je bavit a probouzet smích, a to obratně vybudovanou situační komikou, nosnou dramatickou zápletkou a slovním vtipem. Komedii Na správné adrese napsal v roce 1966 a velmi brzy se počtem repríz zařadila mezi Camolettiho nejhranější tituly (jen v Paříži dosáhla asi sedmnácti tisíc vyprodaných repríz). Nejde o klasický model komedie, kde malé příčiny způsobují díky zalhání velké následky. Humor komedie Na správné adrese je postaven na nedorozumění, které je umně dramaticky zkomponováno. Čtyři inzeráty s diametrálně odlišným zacílením poslané z jedné adresy způsobí zmatek a díky tomu se setká ten "nepravý" s tou "nepravou". Camoletti rozvíjí dialogy s fantazií, vynalézavostí a hravostí vygradované až do absurdity. Zdrojem účinku je i pikantní erotičnost postavená nikoli na prvotní přitažlivosti, ale na zmatení cílového jednání. Režisérka Ludmila Kučerová vytvořila na kultivované funkční scéně Jany Trantírkové živé dynamické představení. Maximum komediální hravosti vytěžila zejména z představitelů pánů přicházejících na inzerát "na správnou adresu". Ondřej Čech jako Gerard a Jaroslav Červinek jako Bernard rozehrávají své postavy s půvabnou lehkostí a fantazií. Mají velký dar být na jevišti autentičtí. Martin Pospíšil jako Spartakus hraje svou postavu se sympatickou vervou a s obdivu-hodnou bravurou rozehrává fyzis svého těla. Jean Otta Stenzla sice nemá takový dramatický prostor, ale i jeho výkon je ve výkladu čitelný.

Z dámské části inscenace vyniká zejména půvabná a bezprostřední Kamila Beserlová v roli Louisy. Máša Kovářová jako Jacqueline a Lenka Musilová v roli Jeanine vytváří spíše výrazné typy než jemně nuancované postavy. Alice Moravcová obsazená do Georgette poněkud proti typu role napsané autorem akcentuje spíše suchou milostpaní než dosud vitální odkvetlou matronu. Kladem inscenace je vzájemná herecká souhra a erotické jiskření, které nikde nepřesáhne hranici vkusu.

Marie Caltová
Vyšlo ve Větrníku č. 2
15. 10. 2007

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2017