Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obsah stránky

Recenze

DS Doveda Sloupnice - Kryštof Ungrád

Smrtí to nekončí aneb V uličkách města Bakersfield

Nepříliš komplikovaný příběh třech zloduchů patřících ke "smetánce" města Bakersfield, rozjívené šerifovy dcery, která neví, co chce, ale nakonec to dostane, záludného ochlasty - práskače, dvou zamilovaných pistolníků a trojice spravedlivých "z lidu" je ozvěnou westernové literatury a filmů. Je však především "věšákem" - průvodním či lépe spojovacím textem k uplatnění country hudby a písní z Divokého Západu.

Texty patnácti známých country písní byly základem. Průvodní text (příběh) k nim byl napsán dodatečně tak, aby obé tvořilo průběžnou textovou předlohu. Vyústění příběhu přitakává zvyklostem žánru v tom, že padouši jsou ztrestáni. Vlastní příběh a zejména jeho postavy jsou traktovány namnoze naruby. Obvyklí ochránci práva jsou v něm zloduchy. Ti, kdo bývají obyčejně ztvárňováni jako nestateční, ustrašení a ponižovaní se zde chápou iniciativy a prosadí nápravu.

Představení vévodila kvalitní hudební složka, kterou zajistila hudební country skupina Ponny Expres. Ne už tak její pěvecké zpracování členy hereckého souboru. Ve většině případů by patrně k zdařilejšímu výsledku mohlo vést tzv. herecké zpívání s důrazem na obsah a výraz, namísto snahy o co nejlepší pěvecký výkon. Otázkou je i výběr a řazení zpěvných čísel z hlediska tempa, zejména ve finále hry. Choreografie zpěvných čísel byla sporadická a nepříliš vynalézavá.

Představení mělo několik dobrých a efektních hereckých akcí (expozice šerifa a jeho pomocníka, šerifovy dcery Zuzany a její následující nástupy, etuda kovboje Daniela s lítacími dveřmi, scéna Daniela a indiánky s puškou pod kovbojovou bradou, "sebeodstřelení" opilce Pika aj.). Navzdory tomu jsme v inscenaci pociťovali absenci výraznější komediální nadsázky ve vztahu k víceméně vážně laděným textům písní. Té by nejspíše mohlo být dosaženo tím, že by situace byly hrány s plnou až přehnanou vážností namísto "vyrábění humoru" či ve scénách zamilovaných párů namísto jakési civilní přibližnosti. Mnohé herecké kreace byly "roztřepeny" přemírou nadbytečných gest, což se nejvíce projevovalo u postavy šerifova pomocníka či představitelky indiánky Šustí sukní. Inscenaci by vůbec prospělo důslednější, přesnější vybudování situací a gagů.

Režisérka Markéta Světlíková připravila pro hru výhodný, jednoduše vyřešený hrací prostor. Stejně takové je i řešení kostýmní složky inscenace s výjimkou kostýmu představitelky Abilene. Pokud jde o herecké výkony zaujala nás především Jana Vašínová v roli šerifovy dcery Zuzany. Nelze nevzpomenout vcelku zajímavé ztvárnění postavy kovbojů Daniela a Francise Janem Bednářem a Jaroslavem Novákem.

Suma sumárum: výborná muzika, účelová textová předloha s mnoha "oslími můstky" , několik dobrých nápadů, ne vždy jevištně zplna využitých vlivem absence výraznějšího komediálního nadhledu.

Milan Strotzer
Vyšlo ve Větrníku č. 9
21. 10. 2005

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2018