Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obsah stránky

Ray Cooney - 1 + 1 = 3 - ŠAMU Štítina

Nechce se tomu ani věřit, ale včerejší večerní představení 1 + 1 = 3 bylo opravdu tím posledním soutěžním představením 49. ročníku Krakonošova divadelního podzimu. Uteklo to jako voda.
 
Přijeli s ním divadelníci až ze Štítiny a po cestě nezabloudili. „Bodejť by taky ano,“ když trasu na vysockou přehlídku vedli již po osmé, z čehož hned třikrát to byla pouhá mezizastávka na cestě na amatérský divadelní Olymp, Jiráskův Hronov. Divadelní spolek ŠAMU tentokrát přivezl komedii 1 + 1 = 3 Raye Cooneyho, jehož jméno se v programu letošní přehlídky objevilo již podruhé. S další   komedií tohoto současného britského dramatika Rodina je základ státu se totiž ve čtvrtek představil Divadelní spolek z Meziměstí (RJZS mimochodem nazkoušelo ŠAMU v roce 2013).
 
Charakterizování stylu Raye Coonyho již tak bylo předmětem předešlé recenze i následného rozboru, i přesto mi dovolte některé body zopakovat, neboť jsou i v tomto případě klíčové v úvahách nad včerejším představením. Tak tedy, Ray Cooney navazuje na tradici anglických komedií a typicky britského suchého humoru. Je autorem situačních (zápletkových) komedií s prvky frašky.  Typické jsou pro ně jednoznačné typy postav, složité zápletky, vystavěné komické situace, rychlé tempo v řetězení gagů, kombinace slovního a situačního humoru. Ten obvykle těží z tématiky vztahů, manželské nevěry, z principů záměny, „nabalujícího se“ nedorozumění, zkrátka nejrůznějších situačních klišé včetně sexuálna na všechny způsoby.    
 
Základní osou příběhu  1 + 1 = 3 je nevěra. Hlavní hrdina, taxikář a životem unavený bigamista John Brown, udržuje milostný poměr se dvěmi ženami zároveň. Utajení tohoto stavu se mu daří díky pečlivému každodennímu harmonogramu, který mu v ši-frované řeči organizuje to podstatné, tedy: kdy, kde, v kolik a s kým. Jeho roky trvající dvojženství je ohroženo v situaci, kdy v dobré víře pomoci důchodkyni v nesnázích nadiktuje policistům omylem dvojí adresu bydliště. Policie začne tuto drobnost řešit, čímž zažehnou hrozbu vyzrazení. A právě Johnova snaha zabránit onomu prozrazení za každou cenu roztáčí kolotoč absurdních situací, do kterého se zaplétá celé Johnovo okolí.     
 
Dobře zvládnutá situační komedie vyžaduje technicky vybavené herce a soubor ze Štítiny je má. Komedie je vhodně typově obsazená, herci mají potřebné nasazení, rozumí a čitelně zobrazují dané situace, umí vytvořit gag. Silnou stránkou hereckého souboru je zpětné zhodnocování situace, kdy nám postava výrazem okomentuje, co si o přechozí replice či situaci myslí. Mezi další jednoznačná pozitiva patří řešení hracího prostoru. Režisér Ondřej Benda totiž vhodně rezignoval na předepsané striktní oddělení obou domovů ústředního bigamisty. Scéna je tak sice půlená na zmíněné dva prostory, hraje se ale vždy na celém jevišti, divák se tak musí orientovat pouze podle příchodů postav a podle dějové linky. A ono to bohatě stačí, navíc se předejde kumulování postav na jedné straně jeviště. Za zmínku stojí i kostýmní stránka inscenace, neboť je vkusná a zároveň neztrácí svoji funčnost, tedy podtrhovat jednotlivé typy. A právě typovost, tolik potřebná v Coonyho komediích, je ve štítinské inscenaci momentem problematickým.
 
Její důslednost jsme zejména v úvodu inscenace postrádali. Chvíli se dokonce zdálo, že soubor zvolil charakterové herectví, které by bylo jistě v daném typu komedie krokem do prázdna. Postupem času se herci k typům svých postav dopracovali, jistou rozpačitost z úvodu už to ale nenapravilo. Z tohoto důvodu také nedošlo k očekávanému zrcadlení protitypů. Mary jako starostlivá žena starající se o domácnost v protikladu ke koketní a žádostivé Barbaře. Stanley jako chlapácký kamarád Johna v kontrastu se zjemnělým gayem Bobbym a konečně drsný neodbytný seržant Troughton v protikladu k seržantovi Porterhouseovi – starostlivém psychologovi.
Jistá nejistota v konkrétním typu postavy byla patrná i v druhé půli incenace, kdy se ve vypjatých chvílích ne všem hercům dařilo typ udržet a výraz poté sklouzával k jakési obecné hysterii.            
 
Jako problematický se jevil i temporytmus inscenace, shledali jsme ovšem, že je to obecně u Coonyho komedií úkol nesnadný.
 
I přes zmíněné nedostatky je herecká stránka souboru na velmi slušné úrovni a zejména Ondřej Benda v ústřední roli Johna Browna a  Michaela Kupková v roli Mary Brownové patřili k těm nejlepším, co jsme na přehlídce měli možnost zaznamenat. 
 
A na závěr ještě jedno pochválení pro tvůrčí tým. Při inscenování komedie 1 + 1 = 3 budou tvůrci, s ohledem na časté sexuální narážky postav  asi vždy konfrontováni s hranicí vkusu a nevkusu. Dle názoru poroty se souboru ze Štítiny, i díky umírněnému ztvárnění postavy gaye Bobbyho, podařilo onu pověstnou hranici nepřekročit. A nejen zato souboru díky!
Vladislav Kracík
Vyšlo ve Větrníku č. 9
20. 10. 2018

Další články v rubrice:

Ray Cooney - Rodina je základ státu - DS J. K. Tyl Meziměstí, 19. 10. 2018
Pam Valentine - Mezi nebem a zemí - Divadlo Prkno Veverská bítýška, 18. 10. 2018
Miro Gavan - Ženy v ringu aneb Vše o ženách - Divadlo Stodola Jiříkovice, 17. 10. 2018
Doveda - Český děják - Doveda Sloupnice, 16. 10. 2018
Anton Pavlovič Čechov - Můj strýček, Jeho Excelence - Divadelní spolek Scéna Libochovice, 15. 10. 2018
Bedřich Smetana: The Greatest Hits - DS Krakonoš Vysoké nad Jizerou, 14. 10. 2018

Další články autora:

Miro Gavan - Ženy v ringu aneb Vše o ženách - Divadlo Stodola Jiříkovice, 17. 10. 2018

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2018