Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obsah stránky

Vážení čtenáři Větrníku

Dnes držíte v ruce poslední číslo letošního ročníku, které jsme pro tento večer rozšířili ještě o aktuální vydání Vysockého vybulu, tedy o VyBul. Jen krátce vzpomenu na jeho první číslo, které vzniklo jen jakýsi hec mezi mnou a výtvarníkem Petrem Kolínským. Tehdy jsem bouřlivě prohlašovala, že bulvár je jediná novinářská disciplína, kterou bych nechtěla nikdy dělat. A Petr prohlásil, že nechci, protože bych to nezvládnu. Načež jsem odvětila, že nemůžu, protože k tomu nemám ty správné obrázky. Jenže Petr mi je obratem přinesl. Když jsem se na ně podívala, nebylo tak těžké napsat k nim text. A najednou se z VyBulu stala obvyklá součást Větrníku. Letos Petra nahradil Aleš Hejral a technici také dodali texty, já už funguju pouze jako editor. Nicméně děkuji všem, které jsem si jako bulvární novinářka za ta léta „vzala do huby“, za trpělivost a smysl pro humor.  Děkuji, že stále zachováváte přízeň Větrníku, omluvám se za překlepy, děkuji za příspěvky a příští rok se budu těšit opět na shledanou příští rok.
Vaše redakce a jn
Vyšlo ve Větrníku č. 11
22. 10. 2017

Další články v rubrice:

Jak jsem se přivítala, tak i rozloučila, 21. 10. 2018
Poděkování starosty, 21. 10. 2018
Jako každý rok má VOBSKOČÁK jasno , 20. 10. 2018
Konkurz na nevěstu pro Dalibora, 20. 10. 2018
Tam, kde se vzpíná bájná hora Říp, 20. 10. 2018
Oba naše soubory jsou takové rarity, 20. 10. 2018
Neumíme hrát, ale divadlo máme na nádraží, 19. 10. 2018
Jak by se mělo dělat dobré divadlo, 19. 10. 2018
V každém dříme kousek dítěte, 19. 10. 2018
Pusa s duchem není každý den, 19. 10. 2018

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2018