Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obsah stránky

Svatava Hejralová: Jsem pověrčivá

Republiku za koně a fotbal bylo „startovacím“ představením 50. divadelní přehlídky Krakonošův divadelní podzim. I když „jenom“ jako host. Jaký je to pocit, být režisérkou takového divadla?
 
Strašný. Je to moje režisérská prvotina a myslím, že už víckrát do této vody nevstoupím. Byla to z nouze ctnost, nechtěla jsem to režírovat, protože si myslím, že Petr Pýcha, který to režíroval před lety, to udělal dokonale. Vlastně jsem nic nerežírovala. To divadlo už bylo postavené. Až na nějaké škrty to bylo víceméně hotové.
 
Toto představení tedy už Vysočáci hráli, v roce 2002. A hráli ho velmi úspěšně, byli na KDP a později i na Jiráskově Hronově. Co tě přimělo k tomu hru oprášit?
 
Přiměla mě k tomu oslava 100 let republiky. Přemýšleli jsme s Honzíkem Hejralem, jaké představení by bylo nejideálnějším. Měla jsem jasnou koncepci oslav, v tom jsem měla jasno hned, ale hra pořád chyběla. S nápadem Republiky přišel nakonec Honza. Od premiéry uběhlo 17 let, tak jsem si řekla, že by bylo vlastně hezké to zopakovat. A ono to vyšlo krásně.
 
I když se tedy zásadně nic nezměnilo, herci se asi vystřídali. Hraje v nynější Republice někdo, kdo hrál i v té původní?
 
Jsou tam celkem tři. Martin Hnyk, který hraje roli učitele, policajt, kterého dělá Ivan Hanuš a Jiří Šalda. Jinak jsou všechny postavy úplně nově obsazené.
 
Ty sama si v původní verzi taky hrála. I když jsi teď v roli režisérky a říká se, že není dobré, když sám režisér hraje, nemrzí tě to? Nechtěla si taky oprášit repliky?
 
Nechtěla jsem, protože si myslím, že každý z nás má jiné zkušenosti, jiné pocity a je potřeba, aby to vyjádřil sám za sebe, a není možné, aby mu je režisér vnutil. Může mu podsunout chování na venek, ale to nejniternější musí jít z herce. A já mám hroznou radost, že se Klárka té role chopila podle svého a podle mě byla ještě ostřejší než já a vytvořila si vlastní figuru.
 
Obnovená premiéra byla uvedena na Vánoce 2018. Kolikrát jste to od té doby hráli?
 
Šestkrát jsme hráli před vyprodaným publikem doma ve Vysokém a dvakrát jinde. Včera to bylo deváté představení. Plná hlediště mluví za vše a myslím si, že je to opravdu povedená hra a že je dobře, že jsme ji obnovili.
 
Je už naplánovaná derniéra?
 
Ne. Já tohle slovo nemám ráda, protože si myslím, že když ta inscenace žije a herci jsou ochotní hrát, nač stanovovat, že se udělá derniéra. Co když si někdo za půl roku vzpomene, že chce Republiku ještě vidět.
 
Jsi pověrčivá paní režisérka? Máš s částí souboru, která hraje v Republice nějaký speciální rituál, aby se vše povedlo, jak má?
 
Jsem pověrčivá. Samozřejmě štamprličku si dáme, musíme se pokopat a vždycky chodím prosit doušky. Za jakoukoliv akci chodím prosit doušky na hřbitov.
(eli)
Vyšlo ve Větrníku č. 2
12. 10. 2019

Další články v rubrice:

Zájem je, divadla jsou vyprodaná a to je hlavní, 19. 10. 2019

Další články autora:

Do nekonečna a ještě dál, 19. 10. 2019
Divadelní týden zakončili vampíři, 19. 10. 2019
Androidy i jabka, vypněte si hnedka!, 19. 10. 2019
Klub režisérů SČDO: Ve všem hledej pohyb, 18. 10. 2019
Chybička se vloudila, 17. 10. 2019
Líbací orgie U Padesátky, 17. 10. 2019
Smetanu vystřídal Dvořák, 17. 10. 2019
Mlha přede mnou, mlha za mnou, 17. 10. 2019
Seminář KDP mladým (antipuntičkářů) končí, 16. 10. 2019
Koleje nemáme, ale letecká doprava funguje, 16. 10. 2019

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2019