Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Vysoké nad Jizerou

Krakonošův divadelní podzim

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Obsah stránky

O velkých plánech do budoucna

V předcházejícím čísle jsme se věnovali minulosti technického vybavení divadla. Dnes se tedy zaměříme na budoucnost. Kdo sleduje videokavárnu, nebo někdy navštívil expozici divadelní půdičky, nemohl si nevšimnout plánů na rozšíření divadla. Tyto plány byly leckdy přehnané, nicméně ukazovaly snahu o „zdokonalení“ poplatné své době. Kam bychom chtěli směřovat?
 
Jako technika divadla Krakonoš, jejíž součástí je také redakce tohoto deníku, se zabýváme optimalizací činnosti. Proto nás velice trápí, že při sebelepší snaze se při přecházení z dílny do kuchyňky (nezáleží na věku) mnohým stává, že, ač odcházeli pro kafe, vrátili se s ginem, nebo místo piva s čajem. Tím vzniká problém. Nechtěné vystřízlivění nebo „šláf-truňk“ místo „probouzedla“ způsobují fatální následky.
 
Proto se začali technici zabývat myšlenkou, jak zkrátit dobu mezi volbou pochutiny a objednáním. Jednou možností je techniku - bod C (bod A je propadlo a bod B je hlediště, jak víte z prvního dílu tohoto seriálu) přiblížit ke kuchyňce (bodu D), ideálně učinit průnik těchto bodů. Druhou variantou je vytvoření transportního systému, který znemožní změnu objednávky.
 
Varianta I. je, co se řešení týká, nejvíce odvážná. Vyžaduje relokaci herecké šatny a kuchyňky mezi sebou. Je dosti pravděpodobné, že v tomto případě zůstane pouze u studie. Každopádně myšlenky na využití páternosteru nejsou zcela k zahození. Při drobném rozšíření by šlo okénka využívat na cestě jeviště – půda coby transportu kulis, rekvizit a kostýmů.
 
Varianta II. zahrnuje sofistikovaný informačně-logistický systém nazývaný Vysocká podvěsná monokolejová dráha – Vypomondr. Tento systém kombinuje řadu výhod, které, ač zní trochu odvážně (během porady STDK se ozývala také slova jako šílené, bláznivě, no ty voe), vedou k zamyšlení. Například lze využít faktu, že stropy bodů C i D leží ve stejné nadmořské výšce. A pokud zvažovanou trasu neomezíme na okrajovou i mezi body, je strop v „hladince“. V případě realizace navrhovaného řešení by bylo možné zaslat vláček s požadavkem na trasu C-D a následně poptávaný nápoj nebo pochutinu na trase D-C. 
 
Varianta III. pak nabízí přeměny ropovodu na pivovod, popřípadě na pochutinovod. Jak však oddělit oblíbený salát Rumcajs od piva nebo vína je v řešení.
 
Jak je vidět, mysl našich techniků je ve vysokých otáčkách. Další a další varianty stále vznikají. Některé odkazují na již nepoužívaný interkom, kterým přímo z místa zvukaře se objednávalo pivo. Jaká je šance, že bude kuchyňka přemístěna, nebo vznikne Vypomondr? Jak moc se liší tyto idee od klonování, cestování na Měsíc nebo Mars, nebo sněžení v říjnu? Odpovědi na tyto otázky prozatím STDK nezná. 

STDK
Vyšlo ve Větrníku č. 7
17. 10. 2019

Další články v rubrice:

O dočasnosti a nadčasovosti, 18. 10. 2019
Nemožné na počkání?, 18. 10. 2019
O nezastavitelném vývoji , 16. 10. 2019
O sedmém smyslu (nejen) technika, 15. 10. 2019
O gamutu a jiných těžkostech chápání, 13. 10. 2019

Další články autora:

O dočasnosti a nadčasovosti, 18. 10. 2019
Nemožné na počkání?, 18. 10. 2019
O nezastavitelném vývoji , 16. 10. 2019
O sedmém smyslu (nejen) technika, 15. 10. 2019
O gamutu a jiných těžkostech chápání, 13. 10. 2019

Patička

© Jan Pohanka, David Hejral, Spolek Techniků Divadla Krakonoš, 2002 - 2019